V dětství se člověku stane hodně věcí. Některé může prožívat se skvělými pocity, při jiných se cítí velmi zle. Právě tak mi bylo v mých asi deseti nebo jedenácti letech, když můj táta onemocněl. Člověk, který předtím rozdával radost, se stal ztělesněním smutku. A tento velký smutek se zahnízdil i u mě, avšak než se zcela vyklubal, dal několik let zdánlivý pokoj. Mezitím rostl a ze mě se stal hodně vážný, v knihách ležící tvor skoro se samými jedničkami na základní škole. Potom však přišel přechod na střední školu a s ním i dospívání a první láska a zklamání z ní a moje deprese naplno propukly. Pokusil jsem se o sebevraždu. Přežil jsem to. Čekal mě pobyt na jedné z psychiatrických klinik. Nějak jsem se dal dohromady, vrátil se do školy a žil v domnění, že už se to nezopakuje. Přiblížila se ale maturita a u mě, starého premianta a perfekcionisty, došlo ke zhoršení prospěchu. To jsem neunesl a znovu se pokusil o sebevraždu. Naštěstí to nevyšlo, opět proběhlo léčení na klinice, kde si se mnou nevěděli rady. To samé se dělo i u rodičů po mém propuštění. Máma mi sice dojednala uzavření prospěchu a maturitu, avšak já jsem prostě před tou maturitou utekl. Kvůli naprostému zoufalství všech bylo potřeba najít nějaké řešení.

Tak došlo k mému setkání s úžasnou ženou, MUDr. Ivou Pouskovou. Ze začátku to neměla lehké, protože jsem takřka odmítal komunikovat. Přesto to nevzdala a mluvila se mnou a mluvila a intenzivně na tom pracovala. Jenže já si toho hned necenil, bral to na lehkou váhu. Pravdou je, že jsem v té době udělal maturitu a dostal se na vysokou školu, avšak provázelo to ještě pár zhroucení, pokusů o sebevraždu, a pobytů tentokrát již v jedné z léčeben. Ocitl jsem se před rozhodnutím, buď zvolit smrt či doživotní potýkání s psychiatrickým léčením, léčebnami a léky anebo s tím doopravdy konečně něco udělat. To rozhodnutí nemohl udělat nikdo jiný než já zcela sám, ne máma, ne táta nebo nějaký lékař jako dřív. Nebylo mi 16 nebo 17, žádná další možnost neexistovala.

Rozhodl jsem se, prvně pevně a poprosil Ivu a rodiče, aby to se mnou ještě jednou zkusili. Všichni tři souhlasili. K Ivě jsem pak docházel a seznamoval se s novými skvělými léčebnými technikami a zajímavými lidmi. Díky tomu všemu následně přišla úleva a já se mohl vrátit do školy, už ne jako úplný, ale spíš jako menší perfekcionista, což dost pomohlo studium úspěšně dokončit. Průběžně jsem se také zúčastňoval výborných seminářů. Můj stav se dále jen zlepšoval. Mohl jsem si konečně najít úžasnou partnerku, která se rovněž ráda zabývá tím, co Iva dělá, přestože v poslední době na to není moc času, jelikož máme spolu dva malé krásné kluky, jimž se snažíme co nejvíc věnovat. Cítím vůbec, že se mi teď v životě daří a hodně se z toho raduji, a i když občas přijde nějaký ten mráček, který na chviličku zakryje slunce, tak si nedělám těžkou hlavu.

Mohu upřímně říci, že mi Iva Pousková zachránila a změnila život a jsem velmi rád, že se můj vztah s ní proměnil v moc pěkné přátelství, že jsme pořád v kontaktu a že se na ni mohu kdykoli obrátit.

V souvislosti s tímto mým příběhem se domnívám, že si centrum mojí úžasné kamarádky MUDr. Ivy Pouskové zaslouží další rozšíření, aby se na klinice, která by tak vznikla, mohlo pomoci co nejvíce lidem (tedy třeba i těm, co mají podobný příběh jako já).

                                                                                                                   Mgr. Petr Müller

V roce 2003 jsem tragicky přišla o syna. S touto skutečností jsem se snažila téměř 6 let bojovat sama, ale můj psychický stav byl stále horší a horší. Vyhledala jsem psychiatra, aby mi pomohl můj stav po ztrátě syna aspoň částečně zlepšit. Vůbec jsem nežila, jen fungovala jako robot. Trpěla jsem těžkými depresemi, stresovala se z každé činnosti nebo změny. Nevěděla jsem, co je smích, zpěv, spokojenost. Byla jsem psychicky na dně, pohybovala se jen mechanicky, z ničeho jsem nedokázala mít radost. Kdybych neměla ještě druhého syna, o kterého jsem se musela starat, neměla bych důvod zůstat a trápit se na tomto světě. V noci jsem nemohla spát, vstávala jsem už ve tři hodiny ráno, byla celý den unavená. Nezvládala jsem ani běžné domácí práce. Psychiatr mi předepisoval psychofarmaka, mně bylo všechno jedno, můj stav se nelepšil.

Pak jsem se dozvěděla o MUDr. Ivě Pouskové. Zašla jsem za ní jako za poslední nadějí pro můj návrat do života. Bylo to mé nejlepší rozhodnutí. Už příchod do její čekárny a ordinace mě nadchl. Z prostor čišel klid, zněla uklidňující meditační hudba, prostředí vůbec nepřipomínalo pracoviště lékaře. Cítila jsem se tam vždy velmi příjemně a uvolněně. Těším se na každou návštěvu u ní. Paní doktorka svým lidským přístupem, empatií, pomocí mnoha druhů terapií a meditací (relaxace, jógové techniky, Oshovy meditace, bowenové masáže, kineziologie, harmonyum, konstelace, aromaterapie,...) a postupným vysazením chemie a jejím nahrazením přírodními léčivy mě pomalu navracela k normálnímu životu. Pomohla mi nejen po stránce duševní, ale i tělesné. Díky jejím bowenovým masážím dnes nevím, co je to bolest zad. A to jsem, o sedm let mladší, nevěděla, jak si lehnout, aby mě nebolelo celé tělo, vstávala každé ráno se silnými bolestmi zad a trvalo i několik hodin, než mě záda bolela trochu méně.
Dnes už nefunguji, ale ŽIJI!!! Dokážu si zazpívat, mít radost z maličkostí i z každého dne, který prožiji. Jsem vyrovnaná.
Přála bych si, aby se pomoci paní doktorky Pouskové dostalo mnoha dalším lidem, kteří to potřebují. Nejlepší cestou k tomu by bylo uskutečnění projektu léčebné kliniky MUDr. Pouskové.

Poté, co jsem byl  opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně a klasická medicína mi nabízela jen polykání léků, potlačení svého cítění a místo naplněného života jen živoření, jsem se registroval jako pacient u MUDr. Ivy Pouskové.

Můj život tím začal pomalu směřovat  k tomu, co klasická psychiatrická léčba nenabízela.  Cesta to byla dlouhá, trvala více než  7 let.  Za tu dobu jsem prošel spoustou druhů terapií, meditací, uvědomění.  A tak pomocí  kineziologie, relaxačních technik, OSHO meditací, bowenových masáží , systemických konstelací, prožitkových skupinových seminářů a dalších technik za asistence MUDr. Pouskové a také díky vlastní vůli a vytrvalosti jsem mohl vystoupit z bludného kruhu manio-depresivních psychóz.

Po této spirituální cestě kráčím dál a vím, že bude trvat do konce mého života. Tak jak pokračuje evoluce života na zemi, tak nabízela MUDr. Pousková ve své praxi vždy takové léčebné techniky, které byly v dané době nejúčinnější a vedly k opravdovému cítění vlastního srdce. A proto mě mimořádně zaujala a po praktikování i velmi nadchla Shakti Naam Yoga. Komplexní systém pracující na všech myslitelných léčebných úrovních lidského bytí.  Propojení pokročilých jógových technik, dechových cvičení, zpěvu manter a praktické univerzální Kabaly vycházející z vesmírných zákonů. To vše na mě velmi intenzivně zapůsobilo.

Po hodině cvičení Shakti Naam Yogy jsem  cítil tak rychlý nástup životní vitality a propojení se svým srdcem, jako jsem u předchozích terapií či technik nezažil. Začal jsem se praktikování tohoto léčebného systému věnovat více do hloubky a v současnosti absolvuji trenérský výcvik Shakti Naam Yogy. Mohu tak díky vlastním prožitkům ještě více poznat, jak prospěšný je tento unikátní léčebně-duchovní systém pro mě osobně. A zároveň vnímám, že nabízí velké možnosti každému člověku. Konkrétně cítit své srdce, lásku, vitalitu, plné zdraví a díky tomu žít naplněný život v míru a lásce.

Cítím velikou vděčnost za to, že jsem na své životní cestě poznal  MUDr. Ivu Pouskovou a díky ní také tento ojedinělý léčebný systém, tak vhodný a důležitý pro všechny lidské bytosti. Proto si z celého svého srdce přeji, aby se uskutečnil projekt léčebné kliniky MUDr. Pouskové, kde by se lidé mohli uzdravovat  pomocí Shakti  Naam Yogy.

Od 30-ti let mě trápily deprese, které se postupně zhoršovaly. Zpočátku jsem se snažila jim čelit sama. Bránila jsem se jít na psychiatrii, protože jsem se hrozně styděla, ale protože se stav nelepšil, spíš naopak, stále častější byly sebevražedné myšlenky, tak jsem přece jen šla.

Paní doktorka mě vyslechla, napsala mi antidepresiva.  S každou další návštěvou mi přidávala léky, po kterých jsem byla unavená, ospalá a nevýkonná. Situace se vyhrotila, když jsem dostala výpověď ze zaměstnání. To byla poslední kapka, můj život ztratil smysl, spolykala jsem prášky. Naštěstí mě včas našel manžel. Strávila jsem 2 dny na ARO a dalších 7 týdnů v psychiatrické léčebně .

Tam jsem dostala kontakt na MUDr Ivu Pouskovou a začala jsem docházet k ní do Centra duševní a tělesné harmonie v Jeseníku. A můj život se kompletně změnil.

 Přestala jsem brát léky, protože stejně nic neřešily, jen jsem je použila proti sobě. Začala jsem meditovat, postupně jsem měnila názor na život i na to co mě potkalo. Dozvídala jsem se spoustu nových informací. Přestala jsem se vnímat jako chudinka, oběť, která za nic nemůže. Získávala jsem více sebevědomí. Poznávala jsem nové lidi, nové možnosti.

 Po roce a půl jsem začala v Centru pracovat jako zdravotní sestra. Letos jsem zde již 11-tým rokem.  Naučila jsem se spoustu nových dovedností. Během 2 let jsem zhubla téměř o 30 kilo. Stala jsem se klidnější, spokojenější, radostnější. Většina známých mě nepoznávala.  

Začala jsem skutečně ŽÍT!

Každý den děkuju za to, že můžu žít, za to že jsem potkala Ivu a za tu změnu, která přišla.

Není to vždycky jednoduché, někdy se bráním, bojuju, ale jdu dál. Nevzdávám to! Mám být za co vděčná!

ĎĚKUJU!!!!!!!!!

Před lety – cca v roce 2008 jsem začala mít velké psychické problémy. Cítila jsem beznaděj,všechno jsem vzdávala, nechtělo se mi ani žít. Nevěděla jsem kudy kam a ani jsem nevěřila že existuje způsob jak celou situaci změnit nebo zlepšit. Byl mi tehdy doporučen psycholog. Jsem původně z malé vesničky blízko Vrchlabí v Krkonoších, proto jsem nejdříve chtěla najít pomoc někde blízko. Začala jsem pravidelně docházet k jedné psycholožce, měla jsem ale pocit že to není úplně „to pravé“. Hledala jsem dál a byla mi doporučena MUDr. Iva Pousková a její Centrum Harmonie v Jeseníku. Bylo to sice daleko od místa kde jsem původně žila, ale když jsem se poprvé setkala s doktorkou Ivou Pouskovou, její charismatická osobnost, otevřené srdce a vřelost se kterou mě přijala ve mně probudila  znovu naději. Opět jsem uvěřila že je cesta ke zlepšení, k uzdravení. Začala jsem pravidelně dojíždět do Jeseníku a každá návštěva byla pro mě jako balzám na duši. Když byla možnost zůstala jsem déle a účastnila jsem se pravidelně terapií a aktivit, které Centrum Harmonie nabízí - ranních a odpoledních meditací, rodinných konstelací, seminářů osobnostního rozvoje, které se zde pravidelně pořádaly.

V době kdy jsem začala doktorku Ivu Pouskovou navštěvovat jsem pracovala v jedné továrně na výrobu jedlých kolagenních střívek v režimu dvanáctihodinových směn, což mé psychice nepřidalo.  Bydlela jsem tehdy u  stále u svých rodičů a bylo pro mě velice obtížné stát na vlastních nohou. Toužila jsem po změně. V roce 2012 jsem ukončila ve svém zaměstnání pracovní poměr a byla jsem pak 2 roky bez zaměstnání. Už jsem nevěřila že budu někdy schopná se plnohodnotně zapojit do života, cítila jsem se jako beznadějný případ. Stále jsem měla velké deprese.

Únor 2015 mi přinesl neuvěřitelnou příležitost k novému startu. Doktorka Iva Pousková mi nabídla že mě zaměstná v Centru Harmonie. Začátek nebyl úplně jednoduchý, ale tentokrát jsem to nevzdala. Řekla jsem si že nemám co ztratit. Rozhodla jsem se že udělám všechno proto aby se moje životní situace zlepšila. Pronajala jsem si byt v Jeseníku v blízkosti Centra. Doktorka Ivu Pouskovou jsem vnímala nejen jako svoji nadřízenou, ale i jako skvělou přítelkyni a krásného člověka. Ona a moje nová kolegyně sestřička Irenka Rumanová mě vřele přijaly a poskytovaly mi  v začátku mnoho podpory. Postupně jsem se stávala novým členem “týmu”. V prvních měsících  jsem nastoupila jako pomocná síla a postupně jsem prošla víkendovými kurzy Bowenovy tlakové masáže, abych se mohla zapojit jako terapeut, což byl můj sen. O několik měsíců později jsem absolvovala kurz léčebné techniky Harmonyum v Santa Monice.

Asi před rokem a půl přivezla dr. Iva Pousková krásný dárek z Californie - Naam jogu. Od začátku jsem se účastnila téměř denně všech ranních i odpoledních lekcí Naam jogy. Ráno hodinu, odpoledne hodinu a půl. Téměř okamžitě jsem začala pozorovat zázračné změny ve svojí psychice. Cítíla jsem se optimističtější, zdravější, šťastnější, živější, plná energie. Tento nový stav začal nahrazovat moje předchozí depresivní stavy. Začala jsem cítit že to opravdu funguje a pustila jsem se ještě intenzivněni do další práce na sobě. Dnes jsem zpátky v životě a jsem za to velice vděčná. Občas ještě trošku zavrávorám ale stojím už na vlastních nohou.

Letos na podzim jsem začala navštěvovat kurz Naam jogy pro učitele v Praze. Mým záměrem je zprostředkovat lidem pomoc kterou jsem dostala já sama když jsem ji potřebovala nejvíc. Vytrvalá a pravidelná práce mi pomohla změnit, “přenastavit” můj vlastní život. Chci se podělit o tento dar. Díky novému prostředí, láskyplnému přístupu a vedení MUDr. Pouskové, blahodárným účinkům Naam jogy a léčebné techniky Harmonyum na tělo i duši se dnes opravdu cítím jako úplně nový člověk. Můj život byl zachráněn. Bez této šance bych se topila v depresích.

Z celého srdce bych si přála aby takto mohlo být pomoženo co největšímu množství lidí. Proto vzniká projekt rozšíření Centra Harmonie v Jeseníku, abychom mohli naši práci realizovat v širším měřítku. Lidský život opravdu stojí za to. Život je obrovský dar. Stojí za to dát si šanci a použít nástroje které nám mohou napomoci k tomu abychom prožíli svůj život v radosti a v plnosti. A naším přáním je vytvořit pro to vhodné podmínky.